Tajemství smíchovského hradu
Pražskými dějinami se profesionální historici i místní nadšenci zabývají po staletí, a tak se dnes tato oblast pragensií může pochlubit nebývalou šíří poznatků, které jsou přetaveny do výstav, přednášek, článků, odborných studií nebo nejrůznějších monografií. Tento rozsáhlý výzkum už zodpověděl mnohé z položených otázek, přesto dodnes nalezneme bílá místa pražské historie, nejasnosti a záhady.
HISTORIE
Pětka ÚNOR /2025
20
14. STOLETÍ
Tajemství smíchovského hradu
P
atří mezi ně iúdajná existence
smíchovského hradu, ojehož
výstavbě, umístění nebo zániku
ale schází spolehlivé pramenné do-
klady. Ane, tímto hradem nemyslím
památný Děvín, jehož trosky lze spatřit
na skalnatém návrší nad Zlíchovem.
Naše opevněné sídlo se mělo nacházet
umalostranských hradeb vsamém
srdci Smíchova. Asi by ani nestálo za
zmínku, kdyby jeho historie nebyla
spojována sDětřichem zPortic, jedním
znejvlivnějších rádců císaře KarlaIV.
Zářná kariéra
cisterciáckého mnicha
Dětřich se narodil do rodiny ře-
meslníka akupce vbraniborském
Stendalu, tehdy součásti Staré marky
(dnes spolkový stát Sasko-Anhaltsko).
Životní cestu zasvětil duchovnímu
stavu amládí strávil vcisterciáckém
klášteře Lehnin, kde získal na tu dobu
vaci vŘímě vdubnu 1355, na kterou
Dětřich svého patrona provázel.
Vté době již zastával hodnost bis-
kupa vMindenu, ale císařova přízeň
jej neopouštěla, atak se dočkal zářné
kariéry. Vroce 1360 se stal proboštem
vyšehradské kapituly aodva roky
později arcibiskupem vMagdeburku,
odkud působil jako jedna zmocných
opor Karlova braniborského projektu,
který vyvrcholil vroce 1373 připoje-
ním braniborského území do svazku
zemí Koruny české.
Druhý nejmocnější muž
vkrálovství
Svedením vyšehradského proboštství
byl spojen iúřad českého arcikanc-
léře, který Dětřich dva roky zastával.
Nicméně již od roku 1356 jej Karel
pověřil faktickou správou Českého
království. Stal se takzvaným provi-
sorem. Spravoval královské majetky
arozhodoval oobsazení klíčových
zemských úřadů. De facto vládce za-
stupoval abyl po něm nejmocnějším
mužem vkrálovství.
Sídlil vpaláci na Starém Městě praž-
ském ado doživotního užívání obdržel
hospodářský dvorec nedaleko dnes
již zbořené brány sv.Benedikta. Podle
všeho se vtéto době plánoval natrvalo
usadit vČechách, sčímž může souviset
izaložení cisterciáckého kláštera ve
Skalici uKouřimi, kde si dost možná
hodlal zbudovat hrobku. Fundace po-
zcela ojedinělé vzdělání. Navíc se brzy
projevil jako výjimečný hospodář
a– dnes bychom řekli– manažer.
Jeho schopností si všiml braniborský
biskup, na jehož dvoře Dětřich působil
následujících dvacet let. Stal se hof-
mistrem aroku 1346 získal hodnost
titulárního serapetského biskupa. Po
smrti svého patrona se pokusil nastou-
pit na jeho místo. Leč neuspěl.
Odtud jeho kroky vedly na Moravu,
kde přijal hodnost pomocného biskupa
olomouckého. Psal se rok 1347 aasi
někdy vtéto době se seznámil skrálem
Karlem, do jehož služeb záhy vstou-
pil. Dětřichova moudrost izbožnost
panovníkovi imponovaly aučinil zněj
svého předního rádce adůvěrníka. Vy-
sílal jej na náročné diplomatické mise,
například do papežskéhoAvignonu,
kde Dětřich přispěl ke Karlovu velké-
mu triumfu, kslavné císařské koruno-
Prospekt zpočátku 17.století. Vlevém dolním rohu zbytky fortifikace, jež by mohla být zříceninou smíchovského hrádku
Pražskými dějinami se profesionální historici
imístní nadšenci zabývají po staletí, atak se
dnes tato oblast pragensií může pochlubit
nebývalou šíří poznatků, které jsou přetaveny do
výstav, přednášek, článků, odborných studií nebo
nejrůznějších monografií. Tento rozsáhlý výzkum
už zodpověděl mnohé zpoložených otázek,
přesto dodnes nalezneme bílá místa pražské
historie, nejasnosti azáhady.
Životní cestu zasvětil Dětřich
duchovnímu stavu amládí strávil
vcisterciáckém klášteře Lehnin,
kde získal na tu dobu zcela ojedinělé
vzdělání. Navíc se brzy projevil jako
výjimečný hospodář a– dnes bychom
řekli– manažer.