Pětka
červenEC /2018
historie
Školství
Počátky vzdělávání
v páté městské části: Butovice
Kořeny vyučování
v Butovicích jsou tradičně
spojovány s obnovením
místní farnosti knížaty ze
Schwarzenberka v roce 1714.
V této době zde působil jako
učitel jistý Jakub Beneš.
Budovu majitel panství umístil
jihozápadně od dnešní školy
a dokončena byla v roce 1739.
D
o té doby výuka probíhala ve
zdejším hostinci, kde měl učitel
i svou obytnou světnici. Školu
navštěvovaly děti z Butovic, Jinonic
a Klukovic. Tereziánské reformy
v druhé polovině 18. století zavedly
vedle povinné školní docházky také
přísnější regulaci vyučovací praxe. Role
i společenská váha kantorů vzrostly
a stát kladl stále vyšší požadavky na
jejich vzdělání a mravní bezúhonnost.
S odporem obyvatel se proto setkalo
pedagogické působení jistého Jana
Hermanna, někdejšího muzikanta, který převzal výuku po smrti svého otce,
učitele Antonína. Jan podle dochovaných zpráv „nezapomněl na svůj muzikantský život, opíjel se, s macechou
se křičel a hádal, i posléze ji z domu
vyhnal“. Celá záležitost nakonec skončila obžalobou náruživého kantora.
S rostoucí prezencí dětí a růstem
počtu obyvatel stará škola přestala
dostačovat úkolům na ni kladeným.
K výstavbě nové školní budovy došlo
někdy ve 30. letech 19. století. Jednalo
se o přízemní jednotřídní stavbu, ve
které byl vedle učebny umístěn také
služební byt učitele o dvou pokojích
s kuchyňkou a špajzem. Podle katastrální mapy ve školním areálu stávala
ještě druhá, dnes již zaniklá budova ve
tvaru písmene L. Pravděpodobně se
jednalo o hospodářské stavení. Rozšíře-
Stavební plán
butovické školy
z první poloviny
19. století
ní se škola dočkala v 70. letech a přestavba v roce 1886 umožnila i navýšení
počtu tříd. Úprav se dočkal rovněž byt
kantora, jehož dveře byly do té doby
„jednokřídlové, sbity z jednoduchých
prkének, nepřiléhaly“ a nacházela se
v něm tzv. černá kuchyně, „z které se
valil kouř pod klenutím do komína“.
Na začátku 20. století vyučoval
šestičlenný pedagogický sbor 361 žáků
v pěti třídách. Kronika hovoří o tom,
jak byla škola přeplněná: „Zvláště ve
2. a 3. třídě… nelze mnohdy vydržeti.
Je tam přes 80 dětí, v lavicích hustě
zacpaných po šesti, kdežto sotva pět
by jich pohodlně sedělo. Jsou to ponejvíce dítky dělníků.“ Tehdejší farář
si poznamenal, že je s dětmi „dosti
spokojen, ač vždy nějaký vejlupek
mezi nimi“ se najde.
Ukázka školního
vysvědčení
z 18. století
Butovická školní budova ve 20. století
Na novou školní budovu si místní
museli počkat až do 30. let 20. století.
Jednalo se o moderní stavbu postavenou v katastru obce Jinonice, ve které
byly umístěny vedle obecné školy
také škola pomocná a škola měšťanská. Nazvána byla podle zakladatele
českého Sokola Miroslava Tyrše.
Rovněž butovická „stará“ škola se
tehdy dočkala rozsáhlé rekonstrukce
a obě budovy slouží svým původním
účelům dodnes. n
Pavel Fabini,
kronikář MČ Praha 5
28