Pětka
ČERVENEC /2022
HISTORIE
16. STOLETÍ
O chrabrém Matěji
Klukovském z Klukovic
V jihozápadním cípu páté
městské části, na samém okraji
značně členitého území, se
rozkládá jeden z nejcennějších
přírodních klenotů hlavního
města Prahy – chráněná
rezervace Prokopské údolí.
Pojmenováno bylo po sv.
Prokopovi, patronu české země,
který zde údajně poustevničil
v dnes již zaniklé jeskyni,
nad níž kdysi stál i barokní
kostelíček zasvěcený tomuto
oblíbenému světci. Příběh,
který chci vyprávět, se odehrál
blízko tohoto místa a víc než
století před stavbou kostela.
V
čase před bělohorskou bitvou,
ještě když českým zemím vládl
císař Rudolf II., došlo v Prokopském údolí ke sporu, který stojí za
připomenutí. Je totiž svědectvím, že
moc a bohatství nemusí vždy zvítězit
nad spravedlností. A že statečnost
v oněch dobách zdaleka nebyla jen
výsadou rytířů a příslušníků panského
stavu.
Druhá polovina šestnáctého století
se pro obyvatele Českého království
stala érou blahobytu a hospodářského
a kulturního vzestupu. Nejtěžší rány
z dob husitských bouří se zacelily,
válečné hrůzy se našim končinám po
několik generací vyhýbaly a nastala
také příznivá změna klimatu. Všeobecný vzestup počtu obyvatelstva
navíc v pražských městech posílilo
roku 1583 přesídlení císařského dvora
na Pražský hrad, což se stalo vítaným
stimulem pro místní ekonomiku.
V okolí hradu a na území pražských
měst nemovitosti skupovali příslušníci
zámožných rodů, aby si zde budovali
honosná sídla v tehdy oblíbeném renesančním slohu.
Hlad po půdě zasáhl i nejbližší
okolí hlavního města, kde si měšťané
a šlechtici pořizovali dvory a statky
k zajištění hospodářského zázemí
pro své pražské rezidence. Léta Páně
1588 ve čtvrtek po sv. Lucii takto od
Viléma Malovce z Malovic odkoupil
dvůr v Butovicích a dvůr v Jinonicích
s poddaným lidem sám nejvyšší kan-
26
Místo v Prokopském
údolí, kde došlo
k šarvátce
mezi Matějem
Klukovským a lidmi
Adama II. z Hradce
Podobizna
Adama II. z Hradce
cléř království Adam II. z Hradce, zástupce nejvlivnějšího z panských rodů.
Podle záznamu v deskách zemských
za panství, na kterém se nacházely
i dvě krčmy, zaplatil 5000 kop českých
grošů a hranice nově získaného majetku se tehdy táhly napříč Prokopským
údolím.
Adamova manželka Kateřina
z Monfortu pocházela z mocného
štýrského hraběcího rodu a oba
se hlásili ke katolickému vyznání.
Náboženská otázka představovala
jedno z konfliktních témat společnosti rozdělené na katolíky, kališníky
a sympatizanty mnoha dalších konfesí.
Zdaleka ale nebyla tématem jediným.
Stejně vážné spory se vedly o mocenské pozice panovníka a politický vliv
jednotlivých stavů. Ostatně řevnivost
mezi panským stavem a měšťanstvem
začátkem 16. století přerostla téměř
v občanskou válku. Hrdý městský stav
se pokládal za rovnocenný stavům
šlechtickým a hodlal čest i právo
hájit se zbraní v ruce. Ostří sporu se
nakonec podařilo otupit, nedůvěra
k pánům ale přetrvala, k čemuž přispělo i oslabování mocenských pozic
královských měst.
V tradici hrdého měšťana byl
vychován také Matěj Klukovský z Klukovic. Pocházel z rodiny novoměstských měšťanů, kteří už za jeho děda
Jiříka Klukovského vlastnili svobodnický dvůr v Klukovicích a okolní
pozemky v Prokopském údolí. Otec