Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 5

ČESTNÁ OBČANSTVÍ
Radnice ocenila šestici osobností
Zastupitelé pátého obvodu
rozhodli oudělení čestných
občanství za rok 2024.
Tentokrát jde ošest
osobností. Toto ocenění
uděluje zastupitelstvo
městské části na základě
zákona č.131/2000Sb.,
ohl. m. Praze, jako projev
úcty aocenění za hrdinství,
osobní statečnost,
celoživotní zásluhy
amimořádné umělecké
výkony.
Jindra Kramperová
in memoriam (1940–2024)
Byla jak klavíristkou, tak kraso-
bruslařkou na popud svého otce,
ale její vlastní píle adisciplína ji
dovedly na vrchol kariéry vobou
profesích. Trénovala na stadionu
na Štvanici, kde si jejího talentu
všiml trenér Karel Glochar. Vde-
víti letech se zúčastnila prvního
závodu avpatnácti letech se
stala nejmladší účastnicí zimních
olympijských her vCortině
d’Ampezzo vroce 1956. Získala
třikrát zlato na mistrovství
Československa vkrasobruslení.
Současně se začala věnovat hud-
bě. Na hodiny klavíru docházela
kprofesorce Emmě Doležalo
aprojevila mimořádný talent.
Koncertovala společně se Symfo-
nickým orchestrem hl. m. Prahy
FOK. Po absolvování gymnázia
nastoupila na Vysokou školu
múzických umění vBratisla-
vě. Stala se sólistkou Komorní
lharmonie vPardubicích
akoncertovala po celém světě
ataké nahrála komplet Beetho-
venových sonát.
Vít Micka (*1935)
Český dirigent askladatel, manžel
Jindry Kramperové. Od roku
1981 šéfdirigent Plzeňského
rozhlasového orchestru. Autor
zvláště komorní tvorby (Sm-
cový kvartet, Dechový kvintet,
Concertino pro klavír, smyčce,
trubky atympány, sonáty),
houslového koncertu ajiných děl.
Po absolutoriu na AMU působil
jako korepetitor vNárodním
divadle vPraze (1961–68), často
doprovázel také žáky svého otce.
Od 1968 do 1981 byl dirigentem
Moravské lharmonie vOlomou-
ci, souběžně dirigentem opery
vKarlsruhe vSRN. Vletech
1981 až 1990 působil ve funkci
šéfdirigenta Plzeňského rozhla-
sového orchestru. Od roku 1991
je pedagogem hudební fakulty
AMU vPraze (docent 1995).
Jindřich Polák
in memoriam (1925–2003)
Klasik českého sci- adětského
lmu začal ve druhé polovině
40.let svoji kariéru jako asistent
režie na lmech Otakara Vávry
nebo tvůrčího tandemu Jána
Kadára aElmara Klose. Jako
samostatný režisér debutoval
celoverním dobrodružným
lmem Smrt vsedle (1958), ke
kterému, stejně jako květšině
svých lmů, napsal iscénář (ve
spolupráci sJiřím Cirklem). Jeho
další tvorba zahrnuje převážně
žánrové snímky– sci- Ikarie
XB1 (1963), válečné drama Ne-
beští jezdci (1968) či krimi Smrt
stopařek (1979). Vedle nich se
ve své lmové atelevizní tvorbě
zaměřoval na dětské publikum,
jemuž byly určeny TV seriály
almy Pan Tau (1969–1978),
vštěvníci (1981–1983), Lucie,
postrach ulice (1980, 1984) nebo
Chobotnice zII.patra (1986).
Jeho tvorba byla opakovaně oce-
ňována na lmových přehlídkách
afestivalech.
Zuzana Stivínová (*1973)
Herečka ašansoniérka, již
během svých studií na Pražské
konzervatoři si zahrála na celé
řadě pražských divadelních scén,
poté byla vletech 1994 až 2000
ve stálém angažmá vpražském
rodním divadle. Třikrát byla
nominována na Českého lva. Do
druhého stálého angažmá ND
vstoupila vsezoně 2019/2020
rolí Ritter ve hře Oběd uWitt-
gensteina. Kromě toho účinkuje
vdivadelním uvedení posledního
románu Irwina Welshe Pohlavní
životy siamských dvojčat vMeet
Factory, ve Studiu Hrdinů
vadaptaci Kaovy povídky
Zpráva pro Akademii avLa
Fabrice ve hře Duet pro jeden
hlas Toma Kempinského. Kromě
své herecké práce vdivadle se
také aktivně věnuje dabingu,
vystupuje též jako zpěvačka
ašansoniérka.
Petr Keil (*1943)
Architekt, vysokoškolský peda-
gog. Po absolvování základní
dvouleté vojenské služby studoval
vletech 1964–1970 na umělecko-
průmyslové škole uAdolfa Benše.
Je autorem hotelu Atol na D5 blíz-
ko Rudné uPrahy, na Smícho
projektoval hasičskou zbrojnici.
Malíři Jiřímu Anderlemu navrhl
dům sateliérem vDejvicích. Od
roku 1993 na uměleckoprůmyslo-
vé škole vyučoval. Kpedagogické
činnosti profesora Keila vyšel
roku 2012 katalog mapující 15let
působení na VŠUP. Jeho snahou
je reexe kvalit studia apokus
onáhled na porevoluční vývoj
školy, postavení Katedry architek-
tury či způsob výuky architektury
obecně.
Josef Vejvoda (*1945)
Český hudební skladatel, bube-
ník, hudební aranžér, kapelník
adirigent pocházející zhudební
rodiny. Jeho otcem byl Jaromír
Vejvoda (1902–1988), hudební
skladatel, kapelník aautor téměř
po celém světě proslavené polky
Škoda lásky. n
5
www.praha5.cz Pětka
Noviny Pětka