Naši lidé
U
čitel ZŠ Radlická
Petr Bárta
jsem studoval pedagogickou školu a chtěl
jsem vyhovět kamarádovi, nabídku jsem přijal.
On na základě tříměsíční práce na Barrandově
dostával další, lukrativnější nabídky, takže jsem
nakonec doučil celé pololetí a následně jsme
se domluvili s vedením školy, že bych mohl
pokračovat.
B
aví mě zapomínat na osnovy a inspirovat se podněty zvenčí, říká Petr Bárta.
Petr Bárta učí informatiku a hudební
a tělesnou výchovu v ZŠ Radlická. „Věděl
jsem, že chci být učitelem, už tak v 7. třídě
základní školy. Možná to bylo zpočátku
myšleno jen z legrace, časem se ale tahle
myšlenka přerodila ve skutečnost,“ říká
Bárta.
Měl jste nějaký vzor v rodině?
Přímo ne, nikdo z rodičů ani prarodičů učitelem nebyl. Maminka sice dělala ve školství,
ale v pozici vychovatelky na internátu. Dnes
bychom její práci označili zřejmě za volnočasovou pedagogiku. Učitele v pravém slova smyslu
však v rodině nemáme.
Proč jste se rozhodl učit právě v ZŠ Radlická?
Byla to náhoda. Bydlel jsem na kopci nad
školou, měl jsem dva kamarády z vysoké školy
a jeden z nich učil právě v ZŠ Radlická. Vždy
tíhl k filmu a jednoho dne dostal nabídku,
kterou nemohl odmítnout, a tak mě poprosil
o krátkodobý záskok, asi na tři měsíce. Protože
Co Vás na učení nejvíce baví?
Když zapomenu na veškeré osnovy a přijde
nějaký zajímavý podnět zvenčí. Líbí se mi,
když zrovna narazím na určitý problém, třeba
v komunikaci, nebo si ráno přečtu poutavý
článek, který se týká technologií. Jsem rád, že
se mohu o tuto problematiku podělit s dětmi.
Především mám pak radost z věcí, které se
jich přímo dotýkají, jako například bezpečnost,
sledování, nové technologie a další. Nedávno
jsme chodili v okolí školy a zkoumali všechny
kamery, které se zde nacházejí. Bavili jsme se
o tom, co všechno je dnes monitorované, co
by se stalo, kdyby se přístroje někdo pokusil
„hacknout“ a mohl se dívat „očima kamer“.
Došli jsme k závěru, že by takový člověk mohl
vidět věci, které by raději nikdo vidět neměl.
Tohle jsou chvíle, kdy výuka opravdu baví mě
i děti, protože se věnujeme něčemu aktuálnímu.
Co Vás ve škole dokáže zaručeně naštvat?
Naštvat mě dokážou rodiče, jejichž děti nerespektují pravidla, stejně jako oni sami, a pokud
se je na tuto skutečnost snažím slušně z pozice
své profese upozornit, často si jdou místo
přijetí rady stěžovat. Někdy si pak připadám,
že jsem v pozici „švába“, kterého by nejraději
zašlápli a který jim jen otravuje život. Nejvíce
mě dokáže naštvat, když rodiče tvrdí, že jejich
děti k něčemu nutíme.
Co byste na sobě jako na učiteli rád změnil?
Vždycky je co zlepšovat. Já konkrétně už dlouhodobě bojuji se svou cholerickou povahou.
PÁŤÁK 15