Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 18

PĚTKA LISTOPAD 2026
18
Historie
CTIHODNÝ OBČAN LUPIČEM
„Jánošík“
ze Smíchova
operoval
až v Lužici
Jan Karásek vedl v18. století velmi efektivní lupičskou bandu
složenou i zbizarních gurek, jež by potěšily každého romanopisce.
Při loupení však údajně neporušoval určité zásady včetně toho,
že odmítal vraždu. Přesto byl odsouzen ktrestu smrti.
Jan Nepomuk Karásek, vněmec-
kojazyčném prostředí známý jako
Johannes Karasek, přezdívaný
také Pražský Honza nebo Arcirau-
bíř, patří knejpozoruhodnějším
postavám česko-německého
folkloru. Apodobně jako řada
dalších, také tento loupežník,
působící zejména voblasti
Lužických hor, získal časem
pověst lidumilce aspravedlivého
zbojníka. Patří knejslavnějším
smíchovským rodákům.
TOVARYŠ ZE SMÍCHOVA
Příběh budoucího postrachu
saského pohraničí se začal psát
10. září 1764, kdy byl pokřtěn na
Smíchově, vté době poddanské
vsi, kde většina obyvatel podlé-
hala schwarzenberské vrchnosti.
On ale pocházel ze svobodné
rodiny mistra truhláře Václava
Karáska ajeho manželky Anny.
Snad odtud mohl pramenit ijeho
zakořeněný vzdor vůči autoritám.
Janek se vyučil nejprve otcov-
skému řemeslu apozději přidal
profesi řezníka. Tovaryšská léta
jej zavedla až na Moravu, kde se
několik let potloukal. Nejspíš se
zde dostal do špatné party. Ostat-
ně války očeské země skončily
teprve nedávno apoválečné časy
bývají spojeny skriminalitou
azakládáním zločineckých
skupin. Na Moravě jej obvinili
zdrobných krádeží anedlouho
poté byl zatčen vČechách, kde
měl dostat čtyřletý trest vězení.
ZPAŠERÁKA DEZERTÉREM
Po propuštění se pokusil živit
pašováním zboží přes česko-sas-
kou hranici. Využíval specickou
morfologii tamního regionu –
členitý terén plný skal, hlubokých
lesů apředevším blízkost státní
hranice, která pro pronásledova-
tele znamenala nepřekročitelnou
bariéru.
Osudovým zlomem se pak
stalo nucené odvedení do rakous-
ké armády. Podle jedné verze
jej ve Chřibské chytili verbíři
azařadili kpěšímu pluku. Prý šlo
otragický omyl úřadů, které si
ho spletly sjiným zběhem, avšak
vojenská mašinerie už Karáska
odmítla propustit. Ksrdci mu ale
nepřirostla avojenského přesunu
do Prahy využil kútěku. Dezerce
zněj učinila psance, kterému
vrodné zemi hrozil trest smrti.
ZLOČINEC ICTIHODNÝ
OBCHODNÍK
Karásek uprchl do Saska. Aaby
zmátl úřady azískal krytí, začal
žít podivuhodný dvojí život. Usa-
dil se usaského Leutersdorfu na
lesní samotě uhostinského Krei-
bicha, sjehož dcerou Magdalenou
se vroce 1795 oženil. Navenek pů-
sobil jako ctihodný občan, truhlář
aobchodník. Místní jej znali jako
galantního, sečtělého ařemeslně
zručného muže.
Jakmile však padla noc, shodil
masku čestného občana astal se
zněj chladnokrevný organizátor
avůdce loupežnické bandy, do
jejíhož čela se dostal dva roky po
sňatku. Sestavil družinu, která
jako by vypadla zbizarního romá-
nu – jeho společníky byli mimo
jiné inapůl hluchý Koehler, kul-
havý Fritz, jednooký Engelmann
nebo beznosý Karl Budyšínský.
Tato podivuhodná skupina pod
Karáskovým vedením získala vo-
jenský dril apromyšlenost jejich
operací budila údiv.
Specializovali se na noční
přepadání bohatých statků, ku-
peckých vozů, směnárníků apan-
ských sídel po obou stranách
hranice. Karásek byl mistrem pře-
vleků ataktiky. Úřady vČechách
iSasku si sním dlouho nevěděly
rady, protože loupežníci loupili
vjedné zemi akořist ukrývali či
prodávali vzemi druhé.
KONEC LUŽICKÉHO KRÁLE
ZLODĚJŮ
Štěstěna se ke Karáskovi otočila
zády už na počátku 19. století
po vyloupení panství Oberleu-
tersdorf. Vroce 1800 byl po roz-
sáhlém zátahu zatčen vsaském
Seiennersdorfu. Spolu sním
skončily za mřížemi desítky jeho
kumpánů ipřekupníků kradené-
ho zboží.
Následoval vleklý soudní
proces. Karásek byl nejprve
uvězněn vBudyšíně. Dodnes je
jedna zmohutných bašt tamního
městského opevnění, Reichen-
turm, nazývána Karáskovou
věží (Karasek-Turm), protože
vní byl legendární vězeň držen.
Tehdejší justice ho nakonec od-
soudila ktrestu smrti oběšením.
Rozsudek však později zmírnili
na doživotní žalář vdrážďanské
pevnosti.
Karásek se však se ztrátou svo-
body nesmířil avdrážďanském
vězení se pokusil ozoufalý útěk.
Úspěšný nebyl aspráva věznice
sním naložila sexemplární
krutostí – byl přikován těžkým
železným kruhem přímo kposteli
vtemné cele. Drsné podmínky,
chlad anehybnost podlomily
jeho zdraví adne 14. září 1809 Jan
Nepomuk Karásek vDrážďanech
ve věku pouhých 45 let umírá.
Záznam
okřtu Jana
Karáska
10. září 1764
Podobizna zatčeného smíchovského rodáka Jana Nepomuka Karáska
Noviny Pětka