Pětka

www.ipetka.cz 

Sken dopisu

Eleonory Amálie

vrchnostenským

úředníkům ohledně

butovické školy

Víta se oba zbožní manželé údajně

usmířili. Právě Adam František poté

sehrál významnou roli v procesu

kanonizace tohoto dodnes oblíbeného

českého světce.

Deset let rodinného štěstí

Zdálo se, že hvězdy knížecímu páru

přejí, a Eleonora se konečně dočkala

pokojného rodinného života. Vedle

toho se účastnila honů, milovala jízdu

na koni, a dokonce i kouřila tabák.

Těmito aktivitami pobuřovala část

společnosti a bývá tak pokládána za

průkopnici ženské emancipace.

Deset let rodinného štěstí panujícího v krumlovské rezidenci ukončila

až tragická událost v létě 1732. Adam

Obrázek plánu

školy v Butovicích

z roku 1739

František se tehdy s císařem Karlem VI.

účastnil honu u Brandýsa nad Labem.

Asi kvůli chybnému rozestavění střelců

otec pozdější císařovny Marie Terezie

postřelil nebohého Schwarzenberka do

břicha a ten druhého dne zranění podlehl. Pohřbili jej ve Vídni, v Krumlově

v chrámu sv. Víta uložili jen Adamovo

srdce. Zdrcená Eleonora se stala ze dne

na den regentkou za devítiletého syna

nad rozsáhlým majetkem. Nelehkého

úkolu se zodpovědně zhostila. Po ruce

měla rozsáhlý správní aparát zajišťující chod četných patrimonií, jak ale

ukazuje i příklad stavby butovické

školy, kněžna rozhodně nepatřila k těm

vrchnostem, které delegovali veškeré

rozhodování na své knížecí úředníky.

Zřízení školy na panství Jinonice

To dokládají i archivní dokumenty,

které jsem nalezl v knížecím archivu

v Třeboni. Dochovaná korespondence

Eleonory s jinonickým vrchnostenským úředníkem a s místním farářem

od roku 1733 svědčí o zájmu kněžny

o duchovní situaci na Schwarzenberském dominiu. Od února 1738 započíná intenzivní komunikace ohledně

výstavby školy v Butovicích a výběru

stálého kantora. Jednopatrová budova

disponovala učebnou, kuchyňkou,

místností pro učitele a hospodářskými

přístavky.

Dokončena byla následujícího roku

a dohled nad výukou kněžna svěřila

duchovnímu od kostela sv. Vavřince.

V lednu 1740 Eleonora vydala nařízení o školních dávkách jinonických

a butovických sousedů s tím, že výše

je tak nastavena, aby „jeden každý obstáti a své děti do školy posílati mohl“,

a kantor se měl snažit „děti vždycky

dál a dál přivésti“. Výše poplatků se

odvozovala od obsahu učiva. Nejméně

se platilo za výuku abecedy a učení

slova svatého.

Druhá skupina dětí se učila

slabikovat a začínala číst. Třetí četla

a psala, a ve čtvrté se děti navíc učily

počítat. Současně kněžna vydala

nařízení o písních a modlitbách odříkávaných během výuky. Zpívat měly

Svatováclavský chorál, při kterém měl

být vzýván i sv. Vavřinec, a v sobotu

píseň Hvězdo jasná na oslavu bohorodičky Panny Marie „k odvrácení zlých

nemocí“ a hlavně morové rány, která

velmi silně postihla České království

v roce 1713. Při pravidelných modlitbách se mělo žádat, aby Bůh „vysoce

osvícený Schwarzenberský dům a téhož všechny věrné poslušné poddané

a obyvatele ode všeho zlého milostivě

opatrovati (...) ráčil.“ n

Pavel Fabini

EPILOG

Společné modlitby vedly mimo

jiné k upevňování sounáležitosti

poddaných a v neposlední řadě

tehdy již vážně churavějící

a zbožná kněžna věřila, že jí

tyto modlitby pomohou na její

posmrtné pouti. Snaha léčit

vleklou nemoc, pravděpodobně

rakovinu, pomocí vlčího mléka,

vedla už za jejího života

k povídačkám, že se proměňuje

v upírku. Eleonora Amálie

zemřela v květnu 1741 ve Vídni

a letos od jejího úmrtí uplynulo

180 let. Jak si přála v poslední

vůli, její srdce spočinulo vedle

manželova v krumlovském

chrámu sv. Víta, v prostoru

kaple sv. Jana Nepomuckého.

27