školách a školkách na Pětce to žije! Nabízíme Vám výběr toho nejzajímavějšího,

Ve

co naši školáci i předškoláci v poslední době zažili.

měli řadu „externích“ autorů, kteří pro rádio

několik týdnů připravovali pravidelnou rubriku.

Často byli z jiných škol a měst. Cílem je také

určitá pravidelnost pořadů během dne a týdne.

Dramaturgie je tedy spíše v tom, aby to celé do

sebe zapadalo a odpovídalo i tomu, kdo v kterou dobu může rádio poslouchat. V mezerách

mezi našimi pořady pak ve vysílání běží převzatá hudba, někdy je to i na přání posluchačů.

Samozřejmě k pořadům si vyrábíme znělky

a upoutávky, které pak taky mohou posluchači

slyšet během celého dne.

Jak vypadal jeden běžný vysílací den?

Jak jste si rozdělili úkoly?

První týdny to bylo velmi živelné. Prostě co bylo

nutné udělat, udělal ten, kdo to uměl a mohl.

Zvukaři ve studiu začali získávat potřebné

dovednosti a pak se učili i navzájem, aby si

mohli rozdělit práci. Postupně se to dařilo a nyní

už každý z nich umí vysílat, natáčet, zpracovávat záznamy a také komunikovat s posluchači

a učiteli při přípravě pořadů. Už od počátku se

řada pořadů vyrábí pro konkrétní třídy a učitele

a mnohé ani nejsou určeny pro vysílání, putují

ke svým posluchačům prostřednictvím rodičovského portálu.

pořad má své nezastupitelné místo, začíná to

ranní rozcvičkou, pokračuje výukovými pořady

– živá výuka češtiny a matematiky, výukové

bloky hudební, angličtina, němčina, pověsti

a legendy, čtení na pokračování, dějepisné,

životopisné a přírodovědné pořady. Odpolední

a večerní doménou jsou hudební pořady, autorské povídky, pohádky na dobrou noc, divadla,

besedy a rozhovory s našimi hosty, povídky

a rozhlasové dramatizace převzaté i z naší dílny.

Na přání řady posluchačů jsme většinu z nich

začali umisťovat na webový portál rádia, kde si

je lze poslechnout i po jejich odvysílání.

Já osobně jsem měl možnost autorsky či

herecky vstoupit do pořadů mé kolegyně Renaty

Krásové pro její žáky, do rozhlasové dramatizace Fausta a do moderování pořadů o vážné

hudbě a rozhovorů s našimi hosty, například

také se svými kolegy – řediteli škol – a paní

starostkou. A jsem za tato setkání a zkušenosti

velmi vděčný, protože atmosféra ve studiu je

něčím zvláštní, zklidňující, čas plyne trochu

jinak a je to ve studiu i ve vysílání, myslím, znát.

A možná je to podobné i u dalších pořadů pro

jejich tvůrce a aktéry.

A která chvíle byla nejnapínavější?

To je vždycky ráno, když se vysílá živě. V našem

studiu často řádí „šotek“, zvláště když tam

nikdo není a vysílání jede automaticky. Občas se

pak stane, že všechno nefunguje, jak má. A pak

někdo volá nebo píše, že v tom nejlepším, třeba

při pohádce, se najednou vysílání přeruší nebo

není slyšet, a ve studiu se pak hledá a opravuje.

Na který z odvysílaných projektů jste

zvláště pyšní? A mohou jej posluchači

ještě někde najít?

Všechny pořady, myslím, mají to podstatné:

někdo je s láskou a pílí připravil a vyrobil, většinou v týmu ve vzájemné spolupráci. Každý

PÁŤÁK 27