Pětka

září /2018

rozhovor

Dirigent Pražského filmového

orchestru Jiří Korynta:

Filmová hudba

je lidem nejblíž,

dobře ji znají

Pražský filmový orchestr, který jak už název

napovídá, nabízí posluchačům především hudbu

z nejznámějších filmů, založil dirigent Jiří Korynta

v roce 2004, když mu bylo 19 let. „Hlásil jsem se

do London Symphony Orchestra, ale nemohli mě

vzít, v tu chvíli to nešlo, protože jsme ještě nebyli

v Evropské unii, a tak jsem založil orchestr v Praze

sám,“ zmínil jeden z důvodů třiatřicetiletý umělec.

R

epertoár uměleckého tělesa,

který v současnosti čítá více

než 200 titulů, tvoří například

hudba z Pána prstenů, Titaniku,

Vetřelce, Star Treku, Harryho Pottera

nebo Indiany Jonese. Specialitou jsou

vánoční koncerty, kam přináší oblíbenou hudbu z filmů Sám doma, Polar

Express a mnohých dalších. Letos se

tento koncert uskuteční 2. prosince ve

velkém sále Lucerny společně se sbory

Canti di Praga a Pražským filmovým

sborem.

Obyvatele Prahy 5 a nejen je zve

dirigent do Kinského zahrady, kterou

8. září rozezní koncert pod širým

nebem. Začíná v 17 hodin. Vstup je

zdarma.

n Kde se vzala myšlenka založit

Pražský filmový orchestr?

Filmový orchestr

hraje se šedesáti

až osmdesáti

umělci

Důvodem bylo také to, že se na našich

pódiích tehdy ještě téměř vůbec nehrála filmová hudba a já měl filmovou muziku vždycky hrozně rád. I proto jsem

si chtěl postavit orchestr, který by se

na ni specializoval. Nyní čítá od 60 do

80 lidí. Díky své multiinstrumentalitě

jsem mohl rychle oslovit hráče. První

zkouška se konala 2. listopadu 2004.

Největší obtíží na začátku bylo sehnat

noty. Teď je dostupnost lepší, ale dřív to

bylo skoro absolutně nemožné.

n Uslyší od vás diváci i jinou než

filmovou hudbu?

Postupně jsme přibrali hudbu z muzikálů, popovou i klasickou, ale filmová

je pro nás to hlavní.

Foto: Radoslav Vnenčák

n Čím to podle vás je, že lidé mají zájem o takový druh hudby a zábavy?

16

Symfonická hudba se vyvíjí. Filmová hudba má největší publikum a je

lidem nejblíž, protože ji znají, je jim

blízká. Všichni chodí na filmy. Hudby

si ve filmu i okrajově prostě všimnou,

třeba i podprahově, a ocení, když mají

možnost slyšet ji koncertně.