Pětka

www.ipetka.cz 

KAREL GOTT

Zlatý slavík již odpočívá

na Malvazinkách

P

Husův sbor u smíchovské Santošky

český jazyk do liturgie, což bylo

částí veřejnosti přijato s nebývalým nadšením. Svou roli mohla

sehrát i ta skutečnost, že ačkoli

většina obyvatelstva zůstávala

v katolické církvi, politické elity

včetně prezidenta Masaryka

tomuto náboženskému směru

příliš nepřály. Spojovaly ji s monarchií a proti tomuto konfesijnímu směru vedly otevřenou

kampaň.

Oficiální uznání státem

V této atmosféře se 8. ledna

1920 v Národním domě na

Smíchově sešli členové Klubu reformních kněží, kteří za

přítomnosti novinářů a návštěvníků z řad veřejnosti debatovali

nad klíčovou otázkou visící ve

vzduchu už několik měsíců: zda

způsobit rozkol a založit novou

církev. Podle dobových svědectví

s ohledem na průběh diskuze nebylo před hlasováním jasné, jak

Jedním z iniciátorů vzniku

nové církve byl Karel Farský

celá záležitost dopadne. Většina

odevzdaných hlasů (140 z 211) se

v tajné volbě nakonec vyjádřila

pro odtržení od katolické církve

a toto rozhodnutí je obecně

pokládáno za počátek existence

Československé církve. O tři dny

později, 11. ledna 1920, bylo

její založení zveřejněno a v září

téhož roku byla oficiálně uznána

státem. Karel Farský se stal předsedou Ústředního církevního

výboru a v roce 1924 církevním

patriarchou.

Konflikty s katolíky

Podle sčítání obyvatelstva se

k nové církvi roku 1921 v Československu hlásilo přes půl

milionu věřících, tedy asi pět

procent obyvatelstva. Počáteční

roky přinesly konflikty s katolíky, zejména v souvislosti se

zabíráním kostelů. Boj se vedl

rovněž o smíchovský kostel sv.

Václava, jak je zaznamenáno ve

farní kronice: „Faráři Paulymu

bylo podáno ultimátum podepsané předsedou Československé

církve na Smíchově, inspektorem

dráhy Brzkovským a jinými,

kde bylo vyhrožováno násilím

(…). Pauly se však nelekl, nýbrž

hned podal na všechny trestní

oznámení zemskému trestnímu

soudu pro zločin veřejného

vyhrožování (…)“.

Neúspěšná snaha získat

chrám sv. Václava vedla smíchovské členy nové církve ke

konání bohoslužeb na Arbesově

náměstí pod širým nebem.

Teprve v polovině 30. let si podle

návrhu architektů E. Sobotky a S.

Vachaty nechali stavební firmou

Václav Nekvasil postavit funkcionalistický kostel v blízkosti

Santošky, který nazvali Husův

sbor dr. Karla Farského. n

Pavel Fabini, kronikář MČ Praha 5

řání pochovat nejslavnějšího tuzemského interpreta

do vánočních svátků se

podařilo splnit. Okamžitě po

zveřejnění zprávy se z tohoto

místa stalo pietní místo, kam

lidé nosili stovky a stovky svíček

a květin. Na náhrobku Mistrova posledního odpočinku je

i symbolický zlatý slavík, který je

se zpěvákovým životem spjat už

na věky.

Rozhodnutí, že Karel Gott

bude pohřben na Malvazinkách,

bylo přijato už v říjnu, a to podle

Mistrova vlastního přání, protože

zde prožil velký kus života a považoval je za svůj pravý domov.

Jeho manželka Ivana řešila

detaily podoby náhrobku a okolí

celé týdny.

„Největší důraz se kladl na to,

aby místo posledního odpočinku

co nejvíce odpovídalo představě

pana Karla Gotta a symbolizovalo důstojnou památku,“ prozradila deníku Blesk zpěvákova

mluvčí Aneta Stolzová s tím, že

Ivana Gottová na přípravě hrobu

velmi intenzivně pracovala. „Na

celkovém konceptu spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem

Pavlem Štruncem,“ dodala.

Prostranství kolem hrobu

a více než důstojného náhrob-

ku umožnilo přístup široké

veřejnosti, která toho okamžitě

využila a doslova ho zasypala

svíčkami a květinami.

„Vážení a milí příznivci mého

manžela, jak jsem slíbila, touto

cestou vám mohu oznámit, že

místo posledního odpočinku

našeho milovaného Karla je dokončeno,“ napsala Ivana Gottová

na stránkách svého zesnulého

manžela.

„Ještě jednou děkuji vám

všem, kteří jste naší rodině vyjadřovali a stále vyjadřujete slova

podpory a útěchy. Děkuji za

všechny e-maily, zprávy, dopisy,

kondolenční knihy, andílky i dárky. Velmi si vašich laskavých slov

vážím, jsou pohlazením pro naše

bolavá srdce,“ uvedla dále vdova

v dojemném vzkazu fanouškům,

kterým popřála hodně zdraví

a lásky.

Hrob měl zároveň také vánoční ozdoby, jedna z nich nese

autorství malých dcer populárního zpěváka, na vánoční baňce je

totiž uvedeno „nejlepší tatínek“.

Samotná Ivana Gottová byla

u hrobu svého manžela poslední

předvánoční pátek večer, když

už byl hřbitov pro veřejnost

uzavřen. Mohla se tak u místa

Mistrova posledního odpočinku

pomodlit zcela osamocena. n red

Místo posledního odpočinku Karla Gotta je volně přístupné veřejnosti

29