Pětka
www.ipetka.cz
KAREL GOTT
Zlatý slavík již odpočívá
na Malvazinkách
P
Husův sbor u smíchovské Santošky
český jazyk do liturgie, což bylo
částí veřejnosti přijato s nebývalým nadšením. Svou roli mohla
sehrát i ta skutečnost, že ačkoli
většina obyvatelstva zůstávala
v katolické církvi, politické elity
včetně prezidenta Masaryka
tomuto náboženskému směru
příliš nepřály. Spojovaly ji s monarchií a proti tomuto konfesijnímu směru vedly otevřenou
kampaň.
Oficiální uznání státem
V této atmosféře se 8. ledna
1920 v Národním domě na
Smíchově sešli členové Klubu reformních kněží, kteří za
přítomnosti novinářů a návštěvníků z řad veřejnosti debatovali
nad klíčovou otázkou visící ve
vzduchu už několik měsíců: zda
způsobit rozkol a založit novou
církev. Podle dobových svědectví
s ohledem na průběh diskuze nebylo před hlasováním jasné, jak
Jedním z iniciátorů vzniku
nové církve byl Karel Farský
celá záležitost dopadne. Většina
odevzdaných hlasů (140 z 211) se
v tajné volbě nakonec vyjádřila
pro odtržení od katolické církve
a toto rozhodnutí je obecně
pokládáno za počátek existence
Československé církve. O tři dny
později, 11. ledna 1920, bylo
její založení zveřejněno a v září
téhož roku byla oficiálně uznána
státem. Karel Farský se stal předsedou Ústředního církevního
výboru a v roce 1924 církevním
patriarchou.
Konflikty s katolíky
Podle sčítání obyvatelstva se
k nové církvi roku 1921 v Československu hlásilo přes půl
milionu věřících, tedy asi pět
procent obyvatelstva. Počáteční
roky přinesly konflikty s katolíky, zejména v souvislosti se
zabíráním kostelů. Boj se vedl
rovněž o smíchovský kostel sv.
Václava, jak je zaznamenáno ve
farní kronice: „Faráři Paulymu
bylo podáno ultimátum podepsané předsedou Československé
církve na Smíchově, inspektorem
dráhy Brzkovským a jinými,
kde bylo vyhrožováno násilím
(…). Pauly se však nelekl, nýbrž
hned podal na všechny trestní
oznámení zemskému trestnímu
soudu pro zločin veřejného
vyhrožování (…)“.
Neúspěšná snaha získat
chrám sv. Václava vedla smíchovské členy nové církve ke
konání bohoslužeb na Arbesově
náměstí pod širým nebem.
Teprve v polovině 30. let si podle
návrhu architektů E. Sobotky a S.
Vachaty nechali stavební firmou
Václav Nekvasil postavit funkcionalistický kostel v blízkosti
Santošky, který nazvali Husův
sbor dr. Karla Farského. n
Pavel Fabini, kronikář MČ Praha 5
řání pochovat nejslavnějšího tuzemského interpreta
do vánočních svátků se
podařilo splnit. Okamžitě po
zveřejnění zprávy se z tohoto
místa stalo pietní místo, kam
lidé nosili stovky a stovky svíček
a květin. Na náhrobku Mistrova posledního odpočinku je
i symbolický zlatý slavík, který je
se zpěvákovým životem spjat už
na věky.
Rozhodnutí, že Karel Gott
bude pohřben na Malvazinkách,
bylo přijato už v říjnu, a to podle
Mistrova vlastního přání, protože
zde prožil velký kus života a považoval je za svůj pravý domov.
Jeho manželka Ivana řešila
detaily podoby náhrobku a okolí
celé týdny.
„Největší důraz se kladl na to,
aby místo posledního odpočinku
co nejvíce odpovídalo představě
pana Karla Gotta a symbolizovalo důstojnou památku,“ prozradila deníku Blesk zpěvákova
mluvčí Aneta Stolzová s tím, že
Ivana Gottová na přípravě hrobu
velmi intenzivně pracovala. „Na
celkovém konceptu spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem
Pavlem Štruncem,“ dodala.
Prostranství kolem hrobu
a více než důstojného náhrob-
ku umožnilo přístup široké
veřejnosti, která toho okamžitě
využila a doslova ho zasypala
svíčkami a květinami.
„Vážení a milí příznivci mého
manžela, jak jsem slíbila, touto
cestou vám mohu oznámit, že
místo posledního odpočinku
našeho milovaného Karla je dokončeno,“ napsala Ivana Gottová
na stránkách svého zesnulého
manžela.
„Ještě jednou děkuji vám
všem, kteří jste naší rodině vyjadřovali a stále vyjadřujete slova
podpory a útěchy. Děkuji za
všechny e-maily, zprávy, dopisy,
kondolenční knihy, andílky i dárky. Velmi si vašich laskavých slov
vážím, jsou pohlazením pro naše
bolavá srdce,“ uvedla dále vdova
v dojemném vzkazu fanouškům,
kterým popřála hodně zdraví
a lásky.
Hrob měl zároveň také vánoční ozdoby, jedna z nich nese
autorství malých dcer populárního zpěváka, na vánoční baňce je
totiž uvedeno „nejlepší tatínek“.
Samotná Ivana Gottová byla
u hrobu svého manžela poslední
předvánoční pátek večer, když
už byl hřbitov pro veřejnost
uzavřen. Mohla se tak u místa
Mistrova posledního odpočinku
pomodlit zcela osamocena. n red
Místo posledního odpočinku Karla Gotta je volně přístupné veřejnosti
29