Strana 64

A.5.4 Historický kontext Charakter městské části je převážně ovlivněn morfologií terénu, která zahrnuje tři téměř rovnoběžná údolí potoků, jež spojují plošiny na západě s nivou Vltavy na východě a strmými svahy kaňonu Vltavy. Historicky tak tato oblast sloužila jako vstupní brána do Prahy ze směru jihu a západu. V průběhu času se měnila vazba tohoto území na okolí, což významně ovlivnilo historické jádro města. Důležitý zlom nastal ve druhé polovině 18. století, kdy se dolní Smíchov proměnil na průmyslové centrum. Vybudování jihozápadní železnice, zakončené hlavovým nádražím ve smíchovské nížině, spolu s Buštěhradskou a Duchcovskou dráhou posunulo průmyslovou činnost v této oblasti na novou úroveň. Druhým zásadním zlomem byla desindustrializace Prahy 5, která začala na konci 80. let 20. století a pokračuje dodnes. Současně se rozvoj automobilové dopravy stal příčinou postupného a někdy i revolučního zvyšování kapacity dopravní infrastruktury v této oblasti, přičemž kapacita silniční infrastruktury uvnitř Prahy nebyla adekvátně navýšena. Lokalita Na Císařce se nachází na jižním svahu pod parkem Ladronka. Dlouhou dobu byla nezastavěná, na jihu existovalo hřiště Sparta-Košíře i hřiště současné Čechie Smíchov, které bylo otočeno severojižním směrem. Krajina Skalky byla méně lesnatá. Ve třicátých letech existoval také prostup na Skalku z jihu od Plzeňské. První zástavba se objevila až v 70. letech, a to areál transformovny Praha-západ, v 80.letech vznikla panelová zástavba na západě lokality. Lokalitu tvoří především dva soudobé obytné soubory při ulici na Císařce, uliční prostranství v lokalitě vznikalo s výstavbou těchto souborů. Lokalita Podbělohorská je vymezena na základě společného charakteru plochy. Lokalita se nachází na jižním svahu kopce Strahov, na místě bývalé Podbělohorské vinice v blízkosti původních usedlostí Spiritka, Kneislovka, Hybšmanka a Císařka. Lokalita byla dlouhou dobu nezastavěná. V 50. letech došlo k výstavbě ulice Pod Stadiony, na ni navázala první zástavba až v 70.letech. Ve stejném období vznikla zástavba bodových bytových domů na křížení ulic Pod Stadiony a Podbělohorské, dále zástavba podél ulice Nad Palatou. V 80. letech lokalitu doplnily řadové domy v ulici Nad Palatou, bodové domy při ulici Na Hřebenkách, řadová a kobercová zástavba ve východní části lokality. Na východě lokality vznikla na konci 16. století viniční usedlost Hřebenka, jež dala území jméno. Zachovaly se i další usedlosti – Pernikářka, Horní Palata, Klikovka a další. Nejstarší dochovanou částí je dělnická kolonie Buďánka na západě lokality, která byla vystavěna mezi lety 1800–1840 a která je vesnickou památkovou zónou. Zástavba zahradního města byla realizována ve 20. letech 20. století, nejnovější terasové domy při hřebenu Strahova byly realizovány až v 50. letech. Usedlost Skalka Původně barokní usedlost z konce 17. století. Do současnosti se dochovala pouze obytná budova, která je v havarijním stavu. Celý areál usedlosti se nacházel dlouhá léta zcela bez údržby. Stav všech zděných konstrukcí je naprosto havarijní. Zastřešení hlavní budovy postupem času z valné části zcela zaniklo. Z objektu zůstávají zachovány prakticky pouze obvodové zdi. Po řadě předchozích neúspěšných 64 jednání a nerealizovaných záměrech začaly až v roce 2022 přípravné stavební práce a archeologický výzkum na pozemcích zanikající usedlosti. V lokalitě je plánována nová obytná výstavba společně se zachováním a obnovou hlavní budovy bývalé usedlosti. 1938 • hřiště Košíře, hřiště Čechie Smíchov • krajina Skalky méně lesnatá • existující vstup na Skalku z jihu mezi zástavbou 1945 • postupná zástavba podél ulice Podbělohorská • výstavba v současném areálu Motolské nemocnice 1966 • areál transformovny 1975 • již byl dostavěn areál transformovny a vedlejších hal • rugbyové hřiště • výstavba tří bytových domů pod usedlostí Skalka • panelová zástavba na západě lokality 1988 • existující tenisové kurty • zástavba podél Podbělohorské ulice • postupná zástavba území od transformovny k Nemocnici Na Homolce průmyslovými halami 2003 • softballové hřiště • postupná obytná zástavba mezi transformovnou a Nemocnicí na Homolce • zastavění průchodu na Skalku z jihu mezi vilovými domy 2010 • rozšíření zástavby bytových domů mezi transformovnou a Nemocnicí Na Homolce, vznik ochranného valu • obytná zástavba také směrem od transformovny k ulici Podbělohorské ANALYTICKÁ ČÁST