Trendy ve vzdělávání
KRITICKY ČÍST, KRITICKY MYSLET –
UŽITEČNÁ DOVEDNOST, KTERÉ
SE MUSÍME UČIT
P
od zkratkou RWCT (Reading and
Writing for Critical Thinking) se skrývá
metoda, která pomocí čtení a psaní
napomáhá kritickému myšlení. O tom,
co to kritické myšlení je a jakým způsobem můžeme kriticky číst, jsme si povídali
s PhDr. Ondřejem Hausenblasem. Ten se od
počátku 80. let věnuje profesnímu vzdělávání
učitelů a od roku 1998 je lektorem programu
Čtením a psaním ke kritickému myšlení.
Co to vlastně znamená kritické myšlení?
Při četbě textu informativního čili věcného
pozorně sledujeme tok autorova myšlení a zvyklosti, které takové věcné texty mívají, abychom
se co nejpřesněji dobrali poznání a pochopení
toho, co nám text vykládá nebo k čemu nás
nabádá.Ale zároveň má dobrý čtenář umět mít
od toho, co čte, odstup. Má sice umět důvěřovat textu a nechat se jím unášet, ale zároveň
v jeho mysli je připraveno jakési kontrolní čidlo.
Posuzujeme důvěryhodnost obsahu i toho, jak
je nám podáván, všímáme si, kam nás autor
staví jako čtenáře, a odhalujeme, kam s tématem
a s námi autor míří. Možná nám lichotí nebo staví
na tom, co nemáme moc promyšlené, aby nás
nepozorovaně dostal na svou stranu v něčem, co
bychom sami chtěli nebo dělali jinak? Anebo nás
třeba straší tím, které věci připomíná nebo které
si vymýšlí? Snad schválně mluví neurčitě nebo
příliš odborně, abychom neprohlédli, co s námi
chce udělat? Při čtení umělecké literatury jako
zkušení, kritičtí čtenáři dokážeme nejen užívat
si kouzla příběhu či básně, ale i toho, jak s námi
autor zachází, jak pro nás text sestavil. Při čtení
textů informativních si kritický čtenář dává ještě
větší pozor. Sami si odpovídáme na otázku, které
informace nám autor říká a o kterých nemluví –
a proč. Ptáme se také třeba na to, proč zní titulek
takto „skandálně“, a ne civilněji, jestli jsou slova
14 PÁŤÁK
v textu neutrální. Ale nejen slova, i pořadí informací hraje roli.
Co je cílem kritického myšlení?
Cílem je utvářet si nezávisle a přitom informovaně svůj názor na to, co se nám říká. Nekritičtí
čtenáři si rádi rychle dělají závěry a názory,
aby se cítili jako někdo, kdo má o věci přehled
a rozumí jí – ale v případě, že máme informací
málo, je lepší si aspoň pomyslet „Ne, s tím
na mě nechoďte, vidím a slyším, jak se mnou
manipulujete“.
Má každý člověk předpoklady ke kritickému
myšlení?
Kritickému myšlení se většina z nás musí teprve
učit. Učíme se střežit si důvěru pro ty, kdo jsou
důvěryhodní, a pro texty, jejichž důvěryhodnost
umíme rozpoznat. A od dětství se potřebujeme
učit, jak se text a autor nedůvěryhodný poznává.
A zároveň potřebujeme, aby nám rodina a škola
dávaly i hodně příležitostí a podnětů k tomu,
že si budeme dlouze a nerušeně číst v dobře
napsaných knížkách.
Jak je na tom RWCT v našich školách?
Je u nás stále víc učitelů, kteří se takovému
zacházení s knihami a dětmi sami učí, protože
cítí svou zodpovědnost za to, jak budou myslet
další generace. Je potřeba hledat pro takový
způsob výuky co nejvíce podpory – u rodičů,
u kolegů a ředitelů, u zastupitelů a administrativy, a snad se dočkáme, že aspoň někteří
politici svou odpovědnost za kritické myšlení
národa přijmou.
Více informací o metodě se dozvíte na
www.kritickemysleni.cz